Loupak.cz - Vtipy

Na počest událostí před 20 lety se koná demostrace, kde lidé provolávají místo „Máme holé ruce” současnější „Máme holé zadky!”.

„Už jsi někdy viděl bojovat dva kohouty na jednom smetišti?” ptá se Jiří kamaráda.
„Nezlob se, Jirko, ale mě politika nezajímá!”

Baví se dva: „To je zajímavé, ale politické vtipy se nějak vytratily. To v dobách nejtemnějších, když bylo nejhůře...”
„No, asi se dnes lidem daří moc dobře.”
„Jéje, tak přece jen nějaký vtip!”

Poslankyně přednáší kolegům svůj návrh: „Měli bychom zavést kvo, kvo, kvóty na slepice...”

S kým trávil prezident Havel Vánoce minulý rok?
S Olgou.
A tento rok?
S Dášou.
A příští rok?
Zase s Olgou.

Baví se dva kamarádi v hospodě. První říká: „Do dvou let tu máme komunismus!”
Druhý na to: „Mě nenasereš, já mám rakovinu!”

Po střídání ministrů ve vládě si dědeček posteskl: „Jak to ve státě má vypadat, když si ministři hrají mezi sebou jenom škatule, škatule, hejbejte se! Naše bába měla nevěstinec a když jí špatně prosperoval, vyměnila jenom nevěstky, ale s postelema nikdy nehýbala!”

Úředník vrací dámě vyplněný formulář: „Tady jste zapomněla udělat tečku nad i.”
„Tak ji tam doplňte za mě.”
„To nejde, to musí být stejným rukopisem!”

Jak to udělat, aby vláda najednou přešla na radikální politiku?
Dovezte do parlamentu náklaďák slivovice!

Bush a Blair přijedou k Mečiarovi, aby rokovali o vstupu Slovenska do NATO. O přestávce volně debatují a začnou chválit své bodyguardy, jak je poslouchají. Blair to chce dokázat, a tak zavolá: „Jamesi, pojďte sem.”
James k němu přijde a Blair mu nařizuje: „Vyskoč z tohoto okna.”
Bodyguard se podívá dolů a prosí: „Pane premiére, nechtějte to na mně. Víte, mám ženu a děti.”
Pak zavolá svého osobního strážce Bush a nařizuje mu: „Johne, vyskočte z tohoto okna!”
Situace se opakuje. John nechce skočit, že má ženu a děti. Nakonec zavolá svého bodyguarda Mečiar a říká mu: „Jano, hybaj k oknu a vyskoč!”
Jano jde k oknu a beze slova vyskočí, samozřejmě ho hned odvážejí v sanitce do nemocnice. Těm dvěma to přijde blbé, protože si uvědomí, že ho k tomu vlastně donutili, a tak ho jdou navštívit. Jano leží na lůžku celý zafačovaný a oni mu vysvětlují: „Člověče, vždyť jste přece nemusel vyskočit!”
„Vám se to lehce řekne,” povzdechne si Jano, „ale já jsem musel - mám ženu a děti!”